Jsme zpátky v Kayseri a na autobusáku hledáme nejlevnější společnost, která nás sveze do Göreme. Všechny mají stejný ceny, takže berem autobus odjíždějící za půl hodiny.
Jsme v Göreme, jsem trochu překvapen. Vypadá to tady docela jako turistické centrum, ceny v obchodech připomínají drahotu. Poodcházíme kousek z města, situace se zlepšuje, ubývá turistů a přibývá skal vytvořených sopečným prachem. Míříme ke kostelu El Nazar, potkáváme Čecha, o kterym jsme usoudili, že to je učitel a jíme merunky, kterých roste podél cesty větší než malé množství.
Jsme u kostela ( bez Petry, ta zůstala někde v půli cesty a tváří se, že pojede domů v černym igelitovym pytli -:)))). Platí se sem vstupný, docela vysoký, ale nakonec tam jdem tři na jednu studentskou vstupenku. Výběrčí vstupnýho nám prozrazuje, že studuje arabštinu, ukazuje nám i okolí kostela. Sedíme před "Office Room" a povídáme si se studentem arabštiny, který usoudil, že v 17:00 zavře a vezme nás na prohlídku ještě jednoho kostelíka vytesaného ve skále.
Pak nás bere ke svýmu příteli do hospody, kde dostáváme zvláštní, ale velice dobrý čaj. Kvečeru se ještě chvíli potulujeme ve skalním městě a pomalu hledáme místo na spaní.
Ráno nás probouzí balony lítající nad Kappadokii. Pomalu vstáváme a míříme k Hikmetovi do hospody, poněvadž jsme s ním včera domluvili, že nám pohlídá batohy.
Couráme se po Göreme, je to tady fakt moc turistický. Nakouknem do muzea koberců, tady se dovídáme, že udělat takovej menší pěknej kobereček trvá pekelně dlouho, už se nedivim, proč jsou tak drahý.
Odpoledne zevlujeme na autobusáku a rozmejšlíme, jak se, co nejlépe a nejlaciněji přemístit do Istanbulu. Potkáváme tady několik Čechů. Nakonec se rozdělujem, Martin s Petrou pojedou busem a já s Jitkou jdem stopovat za město.